Hlídejte si svou identitu a získejte výpisy z registrů nebo výpis z evidence exekucí - Kontrolujte své finanční závazky on-line

#Kolikmam365

Finanční závazky máte pod kontrolou

Více informací Registrace

#Kolikmam365

Finanční závazky máte pod kontrolou

Výpisy z registrů

Komplexní přehled o finančních závazcích

Výpisy exekucí

Informace z Centrální evidence exekucí

Hlídám si, kolik mám

Ochrana před zneužitím identity

NetAgent

Monitoring osobních dat na internetu

O projektu

Potřebujete poradit?

15.10.2019

Pozor na závdavek! Na rozdíl od zálohy může propadnout

Stalo se nedávno, že jistý muž podepsal se známým bazarem kupní smlouvu na auto za cca 400 tisíc Kč. Při tom na dřevo složil 50 tisíc Kč, že prý zbytek ceny doplatí později. Za pár dnů si ale koupi ojetiny rozmyslel a požadoval vrácení oné – jak si mylně myslel – zálohy. Jenže těch 50 táců nebylo dle prodejce žádnou zálohou, ale závdavkem. A ten se na rozdíl od zálohy při nedodržení úmluvy nevrací, nýbrž propadá.

V našem konkrétním případě proto, že zájemce o vůz, který závdavek dal, od smlouvy nakonec odstoupil. Ale co by se stalo, kdyby se od původní dohody odvrátil ten autobazar? Jako příjemce závdavku by ho musel vracet dvojnásobně (!), tedy vyplatit zklamanému zákazníkovi rovnou 100 tisíc Kč. Pokud by ten na tom trval. Odmítnutý spotřebitel by jako satisfakci totiž alternativně mohl požadovat splnění nedodrženého závazku, nebo náhradu škody. Teoreticky lze nárokovat i kombinaci všeho, záleží ovšem na konkrétním obsahu smlouvy.
V každém případě je užitečné vědět, že závdavek není žádná započitatelná záloha, ani zástava, ani první splátka, nýbrž vlastně jakési odstupné či penále. Při naplnění kontraktu se samozřejmě musí vrátit. Lze ale i ujednat, že bude poslední splátkou.

Závdavek byl znovu zaveden do české legislativy zhruba po šesti dekádách pauzírování novým občanským zákoníkem. Doteď, tedy ani po pěti letech, se nicméně právníci – kvůli ne zcela jednoznačným příslušným paragrafům (§ 1808 a § 1809) – úplně neshodnou na detailních odlišnostech závdavku od zálohy (od kdy je co čím?).

12.09.2019

Nevyplacené nálezné je vyhamatelnou pohledávkou

Nevrátíte-li majiteli či neodevzdáte-li úřadům nalezenou bankovku s podobiznou prezidenta Masaryka, tak riskujete trest odnětí svobody až na 1 rok. Neoprávněně byste si totiž přisvojili věc nikoli nepatrné hodnoty, tedy v ceně 5000 Kč a více. Kromě basy za spáchání majetkového trestného činu byste se nevyhnuli ani úhradě vzniklé související škody.
V případě vašeho opačného rozhodnutí – o kterém nikterak nepochybuji – budete mít za svou počestnost právo na nálezné. A to buď ve výši 10 % z hodnoty nálezu, nebo dle slušného uvážení (tak doslova praví občanský zákoník), jestliže ztracená věc má cenu jen pro svého majitele – typicky soukromý deník nebo fotoalbum. Plus vám vnikne nárok na úhradu vzniklých výdajů, například cestovného či poštovného.

S hodnotou zatajeného předmětu úměrně roste i hrozící délka vězení.  Může být až 8leté při získání nelegálního prospěchu velkého rozsahu, tedy nejméně v ekvivalentu 5 milionů korun. Pak by šlo rovnou o zločin, ne přečin jako v prvním případně. Takový risk představuje třeba zdánlivě nevinný nález losu, který vám posléze vyhraje sumu rovnající se minimálně zmíněné částce s pětkou a šesti nulami. Ovšem za předání ztraceného sázkového tiketu jeho vlastníkovi máte jako nálezce právo na desetinu z jeho potenciální budoucí výhry. A to nemusí být málo. Poctivost se zkrátka při „ztrátách a nálezech“ doslova vyplácí. Určitě s ní dojdete dál, nejsouce zdržováni nedobrovolnými zastávkami v nápravných ústavech.

Bankovní registr klientských informací

CBCB_logo_RGB

Společnost CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s. byla založena za účelem provozování Bankovního registru klientských informací. Prostřednictvím CBCB si banky vzájemně vyměňují informace vypovídající o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů. Více informací získáte ZDE.

Nebankovní registr Klientských informací

CNCB_logo_RGB

Zájmové sdružení právnických osob CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o. bylo založeno v roce 2004 za účelem zajištění a zprostředkování vzájemného informování věřitelských subjektů (leasingových a úvěrových společností) o údajích vypovídajících o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce jejich klientů – fyzických a právnických osob. Více informací získáte ZDE.