Novinky - Hlídejte si svou identitu a získejte výpisy z registrů nebo výpis z evidence exekucí

Když nemůžete Vy k nám, přijedeme my k Vám

Vše potřebné doručíme Messengerem k Vám domů

Objednejte si balíček
Kolikmam365

AKCE: 4 výpisy zdarma místo 2 v ceně balíčku
(6. 5. - 30. 6. 2020)

Investice do bydlení? Výhodnější to dlouho nebylo a nebude

Zdá se a věřme, že koronavirová tsunami nám tu po svém odlivu přeci jen nějaká pozitiva zanechá. Kromě digitalizace všeho možného i dříve nemožného a „zlidštění“ žebříčku hodnot by doba příznivá mohla nastat kupříkladu i pro investice do domů a bytů. Zaprvé: česká vláda už schválila zrušení 4% daně z ceny nabyté nemovitosti, kterou od roku 2016 platí kupující. Ten by tak při pořízení apartmánu kupříkladu za 5 milionů mohl nyní ušetřit 200 tisíc korun. Týkat se to má zpětně všech realit, u kterých je jejich nový vlastník – tedy poplatník dotyčné daně – zapsán do katastru v prosinci 2019 a později. Kdo už taxu zaplatil, bude moci požádat o vratku.

Zadruhé: všichni, kteří si nemovitost s využitím úvěru koupí do konce roku 2021, si budou moci po celou dobu splácení odečítat z daňového základu úroky. Takže se jim každoročně vrátí 15 % z nich. To sice funguje už dnes, ale skončí to. U transakcí realizovaných v roce 2022 a v letech následujících tento benefit čerpat možné již nebude. Jeho zrušení má kompenzovat státnímu rozpočtu ztrátu, která vznikne zmíněnou eliminací daně z nabytí nemovitostí. Obě novoty ještě musí posvětit zákonodárci, tedy odsouhlasit dolní i horní komora Parlamentu.

Počet lidí s dluhem na spotřebu ve všech krajích klesl, nejrychleji na Karlovarsku

Praha, 26. května 2020 – Na konci prvního čtvrtletí se meziročně snížil počet lidí, kteří čerpali nějaký typ úvěru určeného na spotřebu, i počet lidí s úvěrem na bydlení. Počet lidí s úvěrem na spotřebu klesl ve všech krajích, nejvíce na Karlovarsku a v Praze. Počet lidí s úvěrem na bydlení klesl ve většině krajů. Výjimkou byla Praha, Středočeský a Plzeňský kraj. Ve všech krajích rovněž klesl počet lidí, kteří nezvládali splácet své úvěry, ať už na bydlení nebo na spotřebu. Stejně tak se ve všech krajích snížil objem nespláceného dluhu na bydlení. U úvěrů na spotřebu se objem nespláceného dluhu snížil v 9 krajích a v 5 se zvýšil. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Počet lidí s úvěrem na spotřebu klesl v celé České republice o jedno procento. Nejrychleji se snížil v Karlovarském kraji, a to o 1,9 %. V Praze klesl o 1,7 % a v Pardubickém kraji o 1,6 %. I přes pokles počtu lidí s dluhem se však ve většině krajů celkový objem dluhu z úvěrů na spotřebu zvýšil. Nejvyšší nárůst tohoto dluhu zaznamenal Karlovarský kraj, a to o 5,5 %.

Dluh obyvatel dále rostl i v prvním čtvrtletí letošního roku

Praha, 26. května 2020 – Celkový objem dluhu obyvatel ČR evidovaný ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací činil 2,49 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 146,4 miliardy. Celkový objem nespláceného dluhu dosahoval 30,9 miliardy korun a meziročně se naopak o 1,6 miliardy snížil. Počet lidí, kteří nezvládali splácet své úvěry, byl nejnižší za posledních 6 let.

„Současná koronavirová krize se úvěrového trhu v prvním čtvrtletí ještě příliš nedotkla, jelikož nouzový stav byl vyhlášen až v polovině března. Při zhoršující se ekonomické situaci je však velmi pravděpodobné, že se počet nesplácejících lidí a objem nespláceného dluhu po skončení odkladů splátek nepříznivě změní,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. „Všem lidem, kteří si o odklad splátek požádali, zároveň doporučujeme hlídat si konec tohoto odkladu, ideálně i pomocí automatického upozornění na případnou nezaplacenou splátku,“ říká Jiří Rajl, s tím, že po konci zákonného moratoria lze očekávat jak zvýšení klasické delikvence ve splácení úvěrů, tak právě vysoký počet zapomenutých splátek.

Posun splátek zdraží úvěr o úroky naběhlé v době moratoria

O bezplatné odložení splátek úvěrů mohou dle rychle ušitého zákona (č. 177/2020 Sb.; o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19) už několik dní žádat všichni, na které negativně dopadla pandemie COVID-19 a vládní omezení s ní spojená. Spotřebitelé i podnikatelé. Banky ani další úvěrové instituce přitom v této souvislosti nezkoumají oprávněnost požadavku. Po jeho obdržení a kontrole formalit lze odložit jako první úhradu hned tu, která je splatná už v květnu. Jedna žádost se může týkat i více půjček jednoho klienta, nesmí být ale opakovaná. Některé instituce navíc odkládají i dřívější splátky i přesto, že jim to zákon nenařizuje.

Automatické schválení odkladu ale neznamená, že se někdy v budoucnu nebude v některých případech zkoumat, zda konkrétního žadatele koronavirová krize skutečně finančně poškodila. Kdyby v čestném prohlášení lhal, tak by mu za úvěrový podvod hrozilo až několikaleté vězení. Trest by mu určitě nezkrátilo, spáchal-li by delikt během nouzového stavu. To by mu jen přitížilo. První odsunutou platbou může tedy být už ta květnová. Jestliže někoho restrikce související s infekční epidemií postihnou později, lze se ucházet o odklad třeba až v červnu (nejpozději však 30. září). Zákonná ochranná lhůta mu ale dle jeho volby vždy vyprší buď koncem července, nebo poslední říjnový den. Ve zmíněném případě při žádosti v červnu by mu tedy byla odložena jedna platba, ve druhém čtyři.

Odklad splátek kvůli epidemii COVID-19 neznamená negativní zápis v úvěrových registrech

Praha, 3. dubna 2020 – Lidé a firmy se nemusejí obávat toho, že o nich bude v případě odložení splátek úvěrů kvůli důsledkům epidemie COVID-19 v Bankovním či Nebankovním registru klientských informací (BRKI, NRKI) zapsaná tzv. negativní informace, tedy informace o tom, že svůj úvěr řádně nesplácejí.

Oznámení o úpravě splátkového kalendáře patří mezi standardní změny smluv, které banky a finanční instituce do registrů reportují z mnoha důvodů, a ne vždy se jedná o signalizaci problémů klienta. „Bankovní a Nebankovní registry obsahují jak pozitivní, tak negativní informace, které slouží pro vyhodnocení bonity klientů bank a finančních institucí včetně celkového zadlužení a chrání tak zejména samotné klienty před předlužením. Negativní informace vyjadřují, že klient řádně nesplácí svůj úvěr a mohou v budoucnu způsobit zamítnutí úvěru nebo zpřísnění jeho podmínek. Odklad splátek v souvislosti s COVID-19 ale nebude v registrech uveden jako negativní a nezhorší lidem podmínky při budoucí žádosti o nový úvěr,“ vysvětluje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Co s pojistkou před podpisem a co po vzniku škody

Každý, kdo si váží svého podpisu, by si před uzavřením pojistné smlouvy měl bedlivě prostudovat rozsah pojištění, který je dán výčtem pojištěných rizik a následných asistenčních aktivit. Všímat by si měl i limitů plnění, čili maximálních úhrad škod pro jednotlivá rizika. Měl by si zjistit, jak je nastavena spoluúčast, respektive její výše: procentem nebo pevnou částkou. Pozornost by měl rovněž věnovat územní platnosti pojistky a výlukám z pojištění. To jsou věci nebo hrozby, které jsou naopak vyňaty z pojistného krytí. Škody na nich či jimi způsobené pojišťovna nebude hradit. Některé z nich však lze připojistit za zvýšené pojistné. Velkou oklikou se vyhněte pojišťovně, která vás ve smlouvě zavazuje k různým prevenčním povinnostem. Naštěstí moc takových pojišťovacích institucí už není.

Je to často hra, kdy malé nenápadné slovíčko může rozhodovat o velkých penězích. Přitom téměř o každém pojmu se dá s pojišťovnou vyjednávat. Je třeba podstatný rozdíl, zda se pojištění vztahuje na újmy způsobené silným větrem (rychlost 39-49 km/h) nebo silnou vichřicí (89-102 km/h). Pokud by totiž škodu způsobilo proudění vzduchu pomalejší, než je ve smlouvě zakotveno, pojišťovna nevyplatí nic. Zajistit se tedy proti orkánu, byť to zní bombasticky, není moc důvtipné. To by vás pojišťovna „trošku ofoukla“. Uragány (orkán jinými slovy) s rychlostí nad 118 km/h se totiž v Česku vyskytují snad jen na vrcholcích hor. Hurikány a tajfuny (až 300 km/h) se dosud českou kotlinou neprohnaly. Přitom ale „pouhá“ mohutná vichřice (nad 103 km/h) dokáže v tuzemských nížinách napáchat pořádnou paseku. Viz nedávné řádění Sabine s následnou souhrnnou škodou přes 600 milionů Kč.