#Kolikmam365

Finanční závazky máte pod kontrolou

Více informací Registrace

Týká se zpřísnění hypoték i refinancování? Jen při navýšení úvěru!

Tvrdší pravidla pro poskytování nových hypoték platná od 1. října 2018 se nevztahují na refinancování staršího hypotéčního úvěru, pokud nedojde k jeho navýšení. Jinými slovy: Teprve kdyby měla být v rámci refinancování hodnota jistiny zvýšena, a to zejména o více než 10 % či 200 tisíc Kč, měla by se žádost posuzovat jako požadavek o novou půjčku. Ta pak už podléhá nově zavedenému striktnějšímu doporučení České národní banky (ČNB).

Nicméně i v případě, že hodnota jistiny při refinancování nenaroste, tak refinancující banky zcela jistě ve vlastním zájmu a v souladu se zásadou obezřetnosti budou prověřovat, zda nestoupla rizikovost žadatele. Tedy nedošlo-li k výraznému zvýšení jeho zadluženosti či umenšení jeho příjmů.  K tomu se patří dovysvětlit, že v potaz se nebere počáteční výše jistiny úvěru, nýbrž zůstatková hodnota. Vzal-li si někdo před lety kupříkladu 2milionovou hypotéku a doteď kromě úroků umořil polovinu z původní dlužné částky, tak zůstatek jistiny je 1 milion Kč. A kdyby v procesu refinancování chtěl tento člověk zvýšit aktuální hodnotu úvěru na bydlení řekněme o 150 tisíc Kč (tedy o 15 %) na 1,15 milionů Kč, měla by si ho banka proklepnout už v souladu s ostřejší normou.

Aktivitou ušetříte neboli Zákon fandí bdělým

Proč vlastně vůbec existují nějaké zákonné lhůty k uplatnění určitých práv jedince? Kupříkladu ta 3letá promlčecí u dluhu, která byla popsána v předminulém blogu? Z jakého důvodu povinnost splatit finanční závazek netrvá věčně? Je to fér? Je to proto, že moderní zákon po vzoru starověkého Říma odmítá nekonečně dlouho chránit lidi, kteří se o své nároky dlouhodobě nezajímají a aktivně nevyžadují jejich splnění. Státu se zkrátka nechce obhajovat občany, kteří mají všechno na háku a o svá práva se nehlásí.

A tak veřejná moc hájí subjektivní práva člověka – jeho oprávnění – jen na jeho výslovnou žádost. Soud tedy sám od sebe, bez žaloby věřitele, nepřikáže dlužníkovi, aby uhradil půjčku. Zákony jsou prostě psány pro bdělé, jak praví klasické římskoprávní pravidlo „Vigilantibus iura scripta sunt“.

Ono také čím delší doba, tím méně svědků a více obtížného dokazování. K tomu se paragrafy v čase mění. Takže řešení prastarých křivd, nespravedlností, ústrků, deliktů a zločinů by bylo pro vyšetřovatele a justici často nad jejich síly. Čili stát brání omezenou vynutitelností práva rovněž sám sebe.

Čas jsou peníze! Ale jak se vlastně počítá?

Lhůta i doba představují časový úsek, vymezený začátkem a koncem. Ovšem ve financích a právu mají oba termíny poněkud odlišný význam. A občas se také jinak měří. Lhůta si žádá akci – například pro uplatnění nějakého práva u druhé strany (instituce, soud, obchod, osoba), ke splnění povinnosti, respektive k odvrácení hrozící sankce. Určitě jste zaregistrovali třeba lhůtu pro podání odvolání, k vyřízení reklamace či u promlčení (viz minulý blog). Lhůta je buď dodržena, nebo uplyne marně. Její promeškání má pro oprávněného většinou nějaký negativní následek.

U doby je to obráceně. Žádný aktivní projev vůle nevyžaduje. Po jejím uběhnutí automaticky dojde ke vzniku či zániku nějakého práva či povinnosti. V praxi se většina z nás jistě setkala třeba s výpovědní, zkušební či záruční dobou nebo s nájmem či pracovním poměrem uzavřenými na dobu určitou. Doufejme, že naopak žádné osobní zkušenosti nemáte se zkušebkou v rámci podmíněného trestu.
Výše uvedené vyplývá z litery zákona, nicméně dělení časových intervalů na doby a lhůty se může někomu zdát relativní. Vezměme třeba zmíněnou zkušební dobu.

Obranou před promlčením dluhu je jeho uznání

Půjčili jste kamarádovi, už je to skoro 3 roky. K vracení se příliš nemá. Zato nešetří halasnými sliby, že peníze určitě už brzy do poslední koruny splatí, akorát momentálně… je prostě švorc. Příčí se vám hnát to hned k advokátovi, ale zároveň tušíte, že ohledně dluhů existuje nějaká zákonná 3letá promlčecí lhůta. Nehraje tedy kámoš o čas? Nechce vás náhodou přechytračit? Co s tím, jak se před tímto rizikem pojistit?

Velkou roli hraje fakt, zda jste se dohodli, kdy má být půjčka splacena. Dejme tomu, že jste si plácli na vrácení peněz do 2 let. Pak máte ještě relativně čas, protože ona skutečně 3letá promlčecí lhůta začala běžet až okamžikem, respektive dnem splatnosti, tedy před rokem. Častou chybou věřitelů ovšem bohužel je, že si nedomluví s dlužníkem žádný termín pro vrácení. A to v mylném domnění, že promlčecí lhůta se začne odpočítávat až v momentě, kdy poprvé o úhradu půjčené částky požádají. Ale pakliže by tak učinili třeba až po 4 letech, mohou mít smůlu neb dluh by byl už 1 rok promlčen. Když totiž není výslovně určeno datum splatnosti, tak lhůta pro promlčení startuje hned následující den po vzniku dluhu. Protože to je první den, kdy věřitel už mohl příjemce půjčky k zaplacení vyzvat.

Počet lidí řádně nesplácejících své úvěry ve druhém čtvrtletí opět klesl

K ochlazení hypotečního trhu zatím nedochází. Celkový dluh obyvatel ČR činil ke konci druhého čtvrtletí tohoto roku 2,23 bilionu korun a meziročně vzrostl o 175,1 miliardy korun, tedy o 8,5 %. Objem dluhu ohroženého nesplácením naopak klesl o 3,7 miliardy na 36,9 miliardy korun a meziročně se snížil o 9,2 %. Počet lidí, kteří měli problémy se splácením úvěrů na bydlení, se meziročně snížil téměř o 5 tisíc a počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu se snížil o více než 20 tisíc. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Ve druhém čtvrtletí letošního roku se objem celkového dluhu zvýšil o 175,1 miliardy korun a dosáhl tak částky 2,23 bilionu korun. Objem dlouhodobého dluhu dosáhl koncem druhého čtvrtletí roku 2018 částky 1,8 bilionu korun, což je o 139,7 miliardy korun, respektive o 8,5 % více než v předchozím období. Stejně tak rostl v druhém čtvrtletí letošního roku objem krátkodobého dluhu, který se meziročně zvýšil o 8,4 %, respektive o 35,4 miliardy, na celkových 456,7 miliardy korun.

Splácení úvěrů napříč regiony v ČR se zlepšuje, nejvíce v Pardubickém, Karlovarském a Ústeckém kraji

Jak ukazují údaje Bankovního a Nebankovního registru klientských informací ke konci druhého čtvrtletí letošního roku nejlépe své úvěry spláceli obyvatelé Prahy. Z jejich celkového dluhu 382 miliard Kč bylo nesplácením ohroženo 3,35 miliardy Kč, což představuje pouze 0,88 % jejich dluhu. Podobně dobře je na tom Jihomoravský kraj, kde podíl ohroženého dluhu činil 1,35 %, a Středočeský kraj s 1,38 %. Obyvatelům Pardubického kraje nejrychleji ubývá ohrožený dluh, a to o 14,4 %. Druhé nejvýraznější zlepšení bylo v Karlovarském kraji (o 13,2 %) a v Ústeckém kraji (o 12,7 %).

„Současná ekonomická konjunktura se pozitivně promítá do schopnosti lidí splácet své úvěry. Dobrá zpráva je, že situace s ohroženými úvěry se nejrychleji zlepšuje v krajích, kde je jejich podíl na dluhu nejvyšší,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.