#Kolikmam365

Finanční závazky máte pod kontrolou

Více informací Registrace

Počet lidí řádně nesplácejících své úvěry ve druhém čtvrtletí opět klesl

K ochlazení hypotečního trhu zatím nedochází. Celkový dluh obyvatel ČR činil ke konci druhého čtvrtletí tohoto roku 2,23 bilionu korun a meziročně vzrostl o 175,1 miliardy korun, tedy o 8,5 %. Objem dluhu ohroženého nesplácením naopak klesl o 3,7 miliardy na 36,9 miliardy korun a meziročně se snížil o 9,2 %. Počet lidí, kteří měli problémy se splácením úvěrů na bydlení, se meziročně snížil téměř o 5 tisíc a počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu se snížil o více než 20 tisíc. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Ve druhém čtvrtletí letošního roku se objem celkového dluhu zvýšil o 175,1 miliardy korun a dosáhl tak částky 2,23 bilionu korun. Objem dlouhodobého dluhu dosáhl koncem druhého čtvrtletí roku 2018 částky 1,8 bilionu korun, což je o 139,7 miliardy korun, respektive o 8,5 % více než v předchozím období. Stejně tak rostl v druhém čtvrtletí letošního roku objem krátkodobého dluhu, který se meziročně zvýšil o 8,4 %, respektive o 35,4 miliardy, na celkových 456,7 miliardy korun.

Splácení úvěrů napříč regiony v ČR se zlepšuje, nejvíce v Pardubickém, Karlovarském a Ústeckém kraji

Jak ukazují údaje Bankovního a Nebankovního registru klientských informací ke konci druhého čtvrtletí letošního roku nejlépe své úvěry spláceli obyvatelé Prahy. Z jejich celkového dluhu 382 miliard Kč bylo nesplácením ohroženo 3,35 miliardy Kč, což představuje pouze 0,88 % jejich dluhu. Podobně dobře je na tom Jihomoravský kraj, kde podíl ohroženého dluhu činil 1,35 %, a Středočeský kraj s 1,38 %. Obyvatelům Pardubického kraje nejrychleji ubývá ohrožený dluh, a to o 14,4 %. Druhé nejvýraznější zlepšení bylo v Karlovarském kraji (o 13,2 %) a v Ústeckém kraji (o 12,7 %).

„Současná ekonomická konjunktura se pozitivně promítá do schopnosti lidí splácet své úvěry. Dobrá zpráva je, že situace s ohroženými úvěry se nejrychleji zlepšuje v krajích, kde je jejich podíl na dluhu nejvyšší,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Na jednoho Pražana připadá v průměru dluh 285 tisíc korun, na Ústecku jen 146 tisíc

Praha je krajem s největším dluhem obyvatelstva vůči bankám a finančním institucím. Na jednoho obyvatele Prahy připadá v průměru dluh ve výši 285 tisíc korun, zatímco v Ústeckém kraji jde o 146 tisíc korun na jednoho obyvatele. Dluh obyvatel Prahy je přitom tvořen především úvěry na bydlení. V průměru se tzv. dlouhodobý dluh podílí na celkovém zadlužení obyvatel ČR 79,5 %, v Praze však tento podíl dosahuje 87 %. Naopak na Ústecku tvoří úvěry na bydlení pouze 68,5 % celkového dluhu obyvatel, což je nejmenší podíl ze všech krajů. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Situaci Prahy do značné míry kopíruje také Středočeský kraj, ve kterém připadá na jednoho obyvatele dluh ve výši 244 tisíc korun, což je opět způsobeno vysokým podílem dlouhodobého dluhu (82 %).

„Ve Středočeském kraji zaznamenáváme z pohledu úvěrových statistik podobné trendy jako v Praze. Řada lidí dojíždí do metropole za prací a poptávka po nemovitostech a jejich ceny jsou tak v tomto kraji ve srovnání s průměrem ČR vyšší. 

Dluh obyvatel ČR v uplynulém roce vzrostl o 177,5 miliardy korun

Průměrná částka hypotečních úvěrů přesáhla 2 miliony korun. Celkový dluh obyvatel ČR činil ke konci roku 2017 celkem 2,14 bilionu korun a meziročně vzrostl o 177,5 miliardy korun, tedy o 9 %. Současně se opět výrazně snížil objem dluhu ohroženého nesplácením, který dosahoval 39 miliard korun, tedy o 5 miliard méně než ke konci roku 2016. Za poklesem stojí především rekordní snížení ohroženého dlouhodobého dluhu o 18 %. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. „Objem celkového dluhu obyvatel se začal výrazněji zvyšovat přibližně před dvěma lety. V roce 2015 došlo k meziročnímu nárůstu dluhu o 87 miliard korun, což je o polovinu méně než v loňském roce. Dynamika meziročního nárůstu dluhu obyvatel se tedy loni zvýšila z 5 % na 9 %. Oproti minulosti pozorujeme zvyšování dluhu nejen u dlouhodobých úvěrů, ale také u úvěrů určených ke krátkodobé spotřebě. 

Úvěry na bydlení lidé splácí nejlépe v historii

Objem nespláceného dluhu klesl meziročně o šestinu. Celkový dluh obyvatel činil na konci třetího čtvrtletí letošního roku 2,09 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 172,9 miliardy korun. Za nárůstem celkového dluhu stojí především meziroční růst objemu dluhu o 9,9 % u úvěrů na bydlení. Objem úvěrů na spotřebu se zvýšil o necelých 6 %. Naopak výše dluhu ohroženého nesplácením meziročně klesla o 14 % a dostala se již pod hranici 40 miliard korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Za nárůstem celkového dluhu obyvatel stál především růst dlouhodobého dluhu, jehož objem vzrostl meziročně o 149 miliard, tedy o 9,9 %. Celková výše dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření tak činila ke konci 3. čtvrtletí 1,66 bilionu Kč. K růstu dlouhodobého dluhu dochází zejména v důsledku zvyšování celkové částky úvěrů, o kterou klienti žádají. Její růst souvisí mimo jiné s rostoucí cenou nemovitostí. Výše krátkodobého dluhu meziročně narostla o 24 miliard, tedy o 5,9 %, a koncem 3. čtvrtletí dosáhla 430 miliard korun. Počet klientů s krátkodobým dluhem meziročně klesl o 1,1 % na 2,42 milionu, zatímco počet klientů s dlouhodobým dluhem se jen velmi mírně zvýšil, konkrétně o tři tisíce, respektive o 0,3 % na 1,12 milionu.

Nejlépe splácí své úvěry lidé v Praze, nejhůře na Karlovarsku a na Ústecku

Pražané si na bydlení půjčují v průměru o 1,5 milionu více než obyvatelé Ústeckého nebo Karlovarského kraje. Oba tyto kraje jsou zároveň nejvíce rizikové z pohledu poskytování úvěrů – necelá pětina klientů v nich má problém s řádným splácením svých krátkodobých závazků. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Analýza zároveň ukázala pozitivní trend v tom, že objem úvěrů ohrožených nesplácením se napříč všemi regiony ČR snižuje.

Úvěry na bydlení táhnou vzhůru zejména obyvatelé Prahy

Na dlouhodobém dluhu se největší měrou podíleli obyvatelé Prahy, jejichž dluh ve výši 309 miliard korun tvořil téměř pětinu veškerého dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, a dále obyvatelé Středočeského kraje, na které s 261 miliardami korun připadá 16 % celkového dlouhodobého dluhu.