Tiskové zprávy Archives - Hlídejte si svou identitu a získejte výpisy z registrů nebo výpis z evidence exekucí

Když nemůžete Vy k nám, přijedeme my k Vám

Vše potřebné doručíme Messengerem k Vám domů

Objednejte si balíček
Kolikmam365

AKCE: 4 výpisy zdarma místo 2 v ceně balíčku
(6. 5. - 31. 12. 2020)

Počet lidí s dluhem na spotřebu ve všech krajích klesl, nejrychleji na Karlovarsku

Praha, 26. května 2020 – Na konci prvního čtvrtletí se meziročně snížil počet lidí, kteří čerpali nějaký typ úvěru určeného na spotřebu, i počet lidí s úvěrem na bydlení. Počet lidí s úvěrem na spotřebu klesl ve všech krajích, nejvíce na Karlovarsku a v Praze. Počet lidí s úvěrem na bydlení klesl ve většině krajů. Výjimkou byla Praha, Středočeský a Plzeňský kraj. Ve všech krajích rovněž klesl počet lidí, kteří nezvládali splácet své úvěry, ať už na bydlení nebo na spotřebu. Stejně tak se ve všech krajích snížil objem nespláceného dluhu na bydlení. U úvěrů na spotřebu se objem nespláceného dluhu snížil v 9 krajích a v 5 se zvýšil. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Počet lidí s úvěrem na spotřebu klesl v celé České republice o jedno procento. Nejrychleji se snížil v Karlovarském kraji, a to o 1,9 %. V Praze klesl o 1,7 % a v Pardubickém kraji o 1,6 %. I přes pokles počtu lidí s dluhem se však ve většině krajů celkový objem dluhu z úvěrů na spotřebu zvýšil. Nejvyšší nárůst tohoto dluhu zaznamenal Karlovarský kraj, a to o 5,5 %.

Dluh obyvatel dále rostl i v prvním čtvrtletí letošního roku

Praha, 26. května 2020 – Celkový objem dluhu obyvatel ČR evidovaný ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací činil 2,49 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 146,4 miliardy. Celkový objem nespláceného dluhu dosahoval 30,9 miliardy korun a meziročně se naopak o 1,6 miliardy snížil. Počet lidí, kteří nezvládali splácet své úvěry, byl nejnižší za posledních 6 let.

„Současná koronavirová krize se úvěrového trhu v prvním čtvrtletí ještě příliš nedotkla, jelikož nouzový stav byl vyhlášen až v polovině března. Při zhoršující se ekonomické situaci je však velmi pravděpodobné, že se počet nesplácejících lidí a objem nespláceného dluhu po skončení odkladů splátek nepříznivě změní,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. „Všem lidem, kteří si o odklad splátek požádali, zároveň doporučujeme hlídat si konec tohoto odkladu, ideálně i pomocí automatického upozornění na případnou nezaplacenou splátku,“ říká Jiří Rajl, s tím, že po konci zákonného moratoria lze očekávat jak zvýšení klasické delikvence ve splácení úvěrů, tak právě vysoký počet zapomenutých splátek.

Odklad splátek kvůli epidemii COVID-19 neznamená negativní zápis v úvěrových registrech

Praha, 3. dubna 2020 – Lidé a firmy se nemusejí obávat toho, že o nich bude v případě odložení splátek úvěrů kvůli důsledkům epidemie COVID-19 v Bankovním či Nebankovním registru klientských informací (BRKI, NRKI) zapsaná tzv. negativní informace, tedy informace o tom, že svůj úvěr řádně nesplácejí.

Oznámení o úpravě splátkového kalendáře patří mezi standardní změny smluv, které banky a finanční instituce do registrů reportují z mnoha důvodů, a ne vždy se jedná o signalizaci problémů klienta. „Bankovní a Nebankovní registry obsahují jak pozitivní, tak negativní informace, které slouží pro vyhodnocení bonity klientů bank a finančních institucí včetně celkového zadlužení a chrání tak zejména samotné klienty před předlužením. Negativní informace vyjadřují, že klient řádně nesplácí svůj úvěr a mohou v budoucnu způsobit zamítnutí úvěru nebo zpřísnění jeho podmínek. Odklad splátek v souvislosti s COVID-19 ale nebude v registrech uveden jako negativní a nezhorší lidem podmínky při budoucí žádosti o nový úvěr,“ vysvětluje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Počet lidí řádně nesplácejících své úvěry ve druhém čtvrtletí opět klesl

K ochlazení hypotečního trhu zatím nedochází. Celkový dluh obyvatel ČR činil ke konci druhého čtvrtletí tohoto roku 2,23 bilionu korun a meziročně vzrostl o 175,1 miliardy korun, tedy o 8,5 %. Objem dluhu ohroženého nesplácením naopak klesl o 3,7 miliardy na 36,9 miliardy korun a meziročně se snížil o 9,2 %. Počet lidí, kteří měli problémy se splácením úvěrů na bydlení, se meziročně snížil téměř o 5 tisíc a počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu se snížil o více než 20 tisíc. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Ve druhém čtvrtletí letošního roku se objem celkového dluhu zvýšil o 175,1 miliardy korun a dosáhl tak částky 2,23 bilionu korun. Objem dlouhodobého dluhu dosáhl koncem druhého čtvrtletí roku 2018 částky 1,8 bilionu korun, což je o 139,7 miliardy korun, respektive o 8,5 % více než v předchozím období. Stejně tak rostl v druhém čtvrtletí letošního roku objem krátkodobého dluhu, který se meziročně zvýšil o 8,4 %, respektive o 35,4 miliardy, na celkových 456,7 miliardy korun.

Splácení úvěrů napříč regiony v ČR se zlepšuje, nejvíce v Pardubickém, Karlovarském a Ústeckém kraji

Jak ukazují údaje Bankovního a Nebankovního registru klientských informací ke konci druhého čtvrtletí letošního roku nejlépe své úvěry spláceli obyvatelé Prahy. Z jejich celkového dluhu 382 miliard Kč bylo nesplácením ohroženo 3,35 miliardy Kč, což představuje pouze 0,88 % jejich dluhu. Podobně dobře je na tom Jihomoravský kraj, kde podíl ohroženého dluhu činil 1,35 %, a Středočeský kraj s 1,38 %. Obyvatelům Pardubického kraje nejrychleji ubývá ohrožený dluh, a to o 14,4 %. Druhé nejvýraznější zlepšení bylo v Karlovarském kraji (o 13,2 %) a v Ústeckém kraji (o 12,7 %).

„Současná ekonomická konjunktura se pozitivně promítá do schopnosti lidí splácet své úvěry. Dobrá zpráva je, že situace s ohroženými úvěry se nejrychleji zlepšuje v krajích, kde je jejich podíl na dluhu nejvyšší,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Na jednoho Pražana připadá v průměru dluh 285 tisíc korun, na Ústecku jen 146 tisíc

Praha je krajem s největším dluhem obyvatelstva vůči bankám a finančním institucím. Na jednoho obyvatele Prahy připadá v průměru dluh ve výši 285 tisíc korun, zatímco v Ústeckém kraji jde o 146 tisíc korun na jednoho obyvatele. Dluh obyvatel Prahy je přitom tvořen především úvěry na bydlení. V průměru se tzv. dlouhodobý dluh podílí na celkovém zadlužení obyvatel ČR 79,5 %, v Praze však tento podíl dosahuje 87 %. Naopak na Ústecku tvoří úvěry na bydlení pouze 68,5 % celkového dluhu obyvatel, což je nejmenší podíl ze všech krajů. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Situaci Prahy do značné míry kopíruje také Středočeský kraj, ve kterém připadá na jednoho obyvatele dluh ve výši 244 tisíc korun, což je opět způsobeno vysokým podílem dlouhodobého dluhu (82 %).

„Ve Středočeském kraji zaznamenáváme z pohledu úvěrových statistik podobné trendy jako v Praze. Řada lidí dojíždí do metropole za prací a poptávka po nemovitostech a jejich ceny jsou tak v tomto kraji ve srovnání s průměrem ČR vyšší.