Finanční blog Archives - Hlídejte si svou identitu a získejte výpisy z registrů nebo výpis z evidence exekucí

Když nemůžete Vy k nám, přijedeme my k Vám

Vše potřebné doručíme Messengerem k Vám domů

Objednejte si balíček
Kolikmam365

AKCE: 4 výpisy zdarma místo 2 v ceně balíčku
(6. 5. - 31. 12. 2020)

Splátky půjček si nechaly odložit stovky tisíc domácností

Přes 300 tisíc žádostí o odklad splátek doposud schválily domácnostem v Česku banky poskytující spotřebitelské půjčky. Dle naposledy aktualizovaných dat České národní banky (ČNB) bylo těchto „koronavirových“ odsunů k 19. červnu 2020 přesně 306 436. Ale od té doby počet uznaných požadavků o oddálení plateb určitě narostl o několik tisíc. Hodnota dotyčných odložených půjček na bydlení a spotřebu by tak nyní mohla dosahovat odhadem 240 miliard Kč, tedy čtvrt bilionu korun! Před několika dny, v druhé půli šestého letošního měsíce, to totiž dle posledních dostupných statistik centrální banky bylo dohromady za 230 miliard Kč. Hypotéky se přitom na této sumě podílejí co do objemu přibližně 70 % a z hlediska počtu asi 30 %.

Schválené odklady splátek na základě dubnového zákonného moratoria českého Parlamentu přestavují odhadem 60 % ohledně množství i hodnoty úvěrů. Dvě pětiny zbylých povolených odsunů pravidelných úhrad pak tedy generuje nabídka pomoci iniciovaná samotnými komerčními bankami. Ty s ní už v březnu 2020 vyšly vstříc těm klientům, u nichž došlo k dočasnému výpadku příjmů v důsledku pandemie COVID-19 a z důvodu následných preventivních opatření.

Investice do bydlení? Výhodnější to dlouho nebylo a nebude

Zdá se a věřme, že koronavirová tsunami nám tu po svém odlivu přeci jen nějaká pozitiva zanechá. Kromě digitalizace všeho možného i dříve nemožného a „zlidštění“ žebříčku hodnot by doba příznivá mohla nastat kupříkladu i pro investice do domů a bytů. Zaprvé: česká vláda už schválila zrušení 4% daně z ceny nabyté nemovitosti, kterou od roku 2016 platí kupující. Ten by tak při pořízení apartmánu kupříkladu za 5 milionů mohl nyní ušetřit 200 tisíc korun. Týkat se to má zpětně všech realit, u kterých je jejich nový vlastník – tedy poplatník dotyčné daně – zapsán do katastru v prosinci 2019 a později. Kdo už taxu zaplatil, bude moci požádat o vratku.

Zadruhé: všichni, kteří si nemovitost s využitím úvěru koupí do konce roku 2021, si budou moci po celou dobu splácení odečítat z daňového základu úroky. Takže se jim každoročně vrátí 15 % z nich. To sice funguje už dnes, ale skončí to. U transakcí realizovaných v roce 2022 a v letech následujících tento benefit čerpat možné již nebude. Jeho zrušení má kompenzovat státnímu rozpočtu ztrátu, která vznikne zmíněnou eliminací daně z nabytí nemovitostí. Obě novoty ještě musí posvětit zákonodárci, tedy odsouhlasit dolní i horní komora Parlamentu.

Posun splátek zdraží úvěr o úroky naběhlé v době moratoria

O bezplatné odložení splátek úvěrů mohou dle rychle ušitého zákona (č. 177/2020 Sb.; o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19) už několik dní žádat všichni, na které negativně dopadla pandemie COVID-19 a vládní omezení s ní spojená. Spotřebitelé i podnikatelé. Banky ani další úvěrové instituce přitom v této souvislosti nezkoumají oprávněnost požadavku. Po jeho obdržení a kontrole formalit lze odložit jako první úhradu hned tu, která je splatná už v květnu. Jedna žádost se může týkat i více půjček jednoho klienta, nesmí být ale opakovaná. Některé instituce navíc odkládají i dřívější splátky i přesto, že jim to zákon nenařizuje.

Automatické schválení odkladu ale neznamená, že se někdy v budoucnu nebude v některých případech zkoumat, zda konkrétního žadatele koronavirová krize skutečně finančně poškodila. Kdyby v čestném prohlášení lhal, tak by mu za úvěrový podvod hrozilo až několikaleté vězení. Trest by mu určitě nezkrátilo, spáchal-li by delikt během nouzového stavu. To by mu jen přitížilo. První odsunutou platbou může tedy být už ta květnová. Jestliže někoho restrikce související s infekční epidemií postihnou později, lze se ucházet o odklad třeba až v červnu (nejpozději však 30. září). Zákonná ochranná lhůta mu ale dle jeho volby vždy vyprší buď koncem července, nebo poslední říjnový den. Ve zmíněném případě při žádosti v červnu by mu tedy byla odložena jedna platba, ve druhém čtyři.

Co s pojistkou před podpisem a co po vzniku škody

Každý, kdo si váží svého podpisu, by si před uzavřením pojistné smlouvy měl bedlivě prostudovat rozsah pojištění, který je dán výčtem pojištěných rizik a následných asistenčních aktivit. Všímat by si měl i limitů plnění, čili maximálních úhrad škod pro jednotlivá rizika. Měl by si zjistit, jak je nastavena spoluúčast, respektive její výše: procentem nebo pevnou částkou. Pozornost by měl rovněž věnovat územní platnosti pojistky a výlukám z pojištění. To jsou věci nebo hrozby, které jsou naopak vyňaty z pojistného krytí. Škody na nich či jimi způsobené pojišťovna nebude hradit. Některé z nich však lze připojistit za zvýšené pojistné. Velkou oklikou se vyhněte pojišťovně, která vás ve smlouvě zavazuje k různým prevenčním povinnostem. Naštěstí moc takových pojišťovacích institucí už není.

Je to často hra, kdy malé nenápadné slovíčko může rozhodovat o velkých penězích. Přitom téměř o každém pojmu se dá s pojišťovnou vyjednávat. Je třeba podstatný rozdíl, zda se pojištění vztahuje na újmy způsobené silným větrem (rychlost 39-49 km/h) nebo silnou vichřicí (89-102 km/h). Pokud by totiž škodu způsobilo proudění vzduchu pomalejší, než je ve smlouvě zakotveno, pojišťovna nevyplatí nic. Zajistit se tedy proti orkánu, byť to zní bombasticky, není moc důvtipné. To by vás pojišťovna „trošku ofoukla“. Uragány (orkán jinými slovy) s rychlostí nad 118 km/h se totiž v Česku vyskytují snad jen na vrcholcích hor. Hurikány a tajfuny (až 300 km/h) se dosud českou kotlinou neprohnaly. Přitom ale „pouhá“ mohutná vichřice (nad 103 km/h) dokáže v tuzemských nížinách napáchat pořádnou paseku. Viz nedávné řádění Sabine s následnou souhrnnou škodou přes 600 milionů Kč.

Draho vás může vyjít podpojištění i nadpojištění

Ne zrovna málo klientů pojišťoven žije v bludu, že se jim vyplatí pojistit si vlastní dům či byt na méně peněz, než kolik činí jejich skutečná hodnota. Kupříkladu jen na 3 miliony Kč, byť reálná cena jejich nemovitosti je 6 milionů Kč. „Škoda přes tři mega je nepravděpodobná, takže mi i ta moje levnější pojistka musí stačit!“ ujišťují se mylně. Kdyby ale, nedej Bože, třeba vyhořeli a majetková újma byla poté vyčíslena dejme tomu na 2 miliony Kč, tak by si gratulovali ke své ‚pojišťovácké‘ fikanosti sotva pár dní. Konkrétně jen do verdiktu likvidátora pojišťovny, že uhrazeno bude 2x méně: tedy pouze 1 milion Kč. Dotyční klienti platili totiž 2x nižší pojistné – sice ve snaze ušetřit, ale na nepravém místě –  než odpovídalo reálné hodnotě pojištěného objektu.

Druhou polovinu škody by tudíž museli zacálovat z vlastní kapsy. Nebo si půjčit. Případně počkat, až si na nutné opravy a nakoupení nových namísto zničených věcí ušetří. Takový by je tedy stihnul trest za to, že se „dopustili“ podpojištění. Štěstí v neštěstí by mohli mít pouze při eventualitě, že využili služeb pojišťovny, jež podpojištění toleruje. Některé tak činí i v řádu desítek procent.

Pojďme na moment odbočit a stručně vysvětlit pár základních pojmů z pojišťovacího slovníku. Ne všem jsou úplně jasné, pletou se – i proto, že si jsou podobné. Ne všichni s nimi také správně (zejména gramaticky) zacházejí. To se týká i profesionálů! Člověk coby pojistník uzavírá smlouvu s pojistitelem, tedy pojišťovnou. Většinou pojišťuje sám sebe a je tak zároveň i pojištěným neboli pojištěncem. Tím ale také může být jiná bytost, třeba děti.

Vázané konto – jistota pro kupujícího i prodejce

Jistotní účet – jak už samotný název tohoto speciálního typu bankovního konta naznačuje – poskytuje jistotu, záruku, spolehlivost. A to prodávajícímu i kupujícímu, že nebudou druhou stranou podvedeni. Lidi tento finanční instrument využívají především při transakcích, kdy jde o značné sumy – v řádu milionů až desítek milionů korun. Tedy zejména při prodeji či koupi nemovitostí.
U těchto obchodů totiž moc nelze praktikovat bezpečnou metodu „z ručky do ručky“. Neboť převod bytu, domu či pozemku v katastru nemovitostí – čili doba, která uplyne mezi návrhem na vklad změny vlastnického práva a jeho zápisem čili úředním schválením – trvá minimálně 1 měsíc.

Takže teoreticky by mohl prodejce trnout strachy, zda mu skutečně kupující po přepisu vlastnického práva v katastru zaplatí. Respektive doplatí, pokud už byla složena záloha. Kupující by se zase mohl klepat obavou, zda za už předané peníze opravdu nemovitost získal a nedošlo k nějaké byrokratické chybě či úskoku. Využijí-li ale obě strany služeb třetího nezávislého subjektu – tedy banky – tak jejich děsy jsou rázem rozptýleny. Bankovní instituce garantuje, že peníze přestavující kupní cenu budou na speciálním účtu vázány do té doby, než budou prokazatelně vlastnická práva k prodávané věci převedena. Pohlídá, že se tak stalo bez nějakých skrytých břemen či zástav. Proto se také jistotnímu účtu říká vázaný, případně je nazýván dohodou o správě kupní ceny; nebo i jinak. Záleží na finanční instituci nabízející tento produkt. Nečiní tak každá. Některé to podmiňují sjednáním úvěru.