Hlídejte si svou identitu a získejte výpisy z registrů nebo výpis z evidence exekucí

Kontrolujte své finanční závazky on-line

Registrace

Prohraná výhra aneb Automatům se radši vyhněte

Gamblerství, často až patologická závislost na výherních automatech (a nejenom na nich), vede určitě nekonečně častěji k roztáčení dluhové spirály než k vylepšování finanční situace hráčů. Dnes už to je medicínská diagnóza, která na popud nešťastné rodiny gamblera může vyústit až k soudnímu omezení jeho svéprávnosti, coby lapené oběti blikajících a cinkajících jednorukých herních banditů. Ne tedy doživotně, ale aspoň na určitý čas. V průměru za delší čas jsou všichni gambleři poražení. Na tom je loterijní byznys v souladu s teorií pravděpodobnosti postavený. Proto je taky stabilně ziskový. Ale i když se na pár jedinců z mnohatisícové armády zoufalých lúzrů usměje bohyně Fortuna a vyhrají pořádný balík, tak definitivně „vyhráno“ mít ještě nemusejí.
Stalo se před pár lety, že jistý muž vyhrál na hracím automatu několik set tisíc Kč. Netušil ovšem, že ten jeho zlatonosný „forbes“ nebyl státem registrovaný, tudíž byl nepovolený. Tím mu pak také obsluha herny zdůvodnila, proč mu vyhranou sumu nevyplatí. U sázek a her, které neorganizuje či nelicencuje stát, totiž dle občanského zákoníku výhry nelze soudně vymáhat. Je možné je jen dobrovolně vyplatit. Stejně jako pohledávky z půjček poskytnutých vědomě do sázky nebo hry. Podrobněji se tématem tzv. naturální obligace zabýval předchozí blog.

Na sázku nepůjčujte! Zákon nenutí vracet

Sedáte si na stoličku ve vašem oblíbeném sportbaru – zrovna když nabírá grády spor dvou vedle stojících místních figurek. Bouřlivá hádka o výsledek právě začínajícího televizního fotbalového zápasu je korunována sázkou na vítěze. O 1000 korun! Ale ejhle! Franta, jeden z kohoutů, marně loví v kapse peníze, které potřebuje dát do placu. A jestli byste mu nepůjčil. „Hned zítra bych ti ten litr, tedy kdybych náááhodou dneska prohrál, vrátil.“
Vlastně proč ne, říkáte si v duchu. Jako místní štamgast si určitě nebude chtít udělat ostudu nedodržením slova. Kolem je navíc plno svědků, bleskne vám hlavou, když mu posléze bankovku s podobiznou Palackého podáváte.

Fanda sázku nakonec prohrál. Vítězný klub správně tipoval jeho sok – Karel. A ihned po konci utkání si taky svou výhru zkasíroval.
Následující večer šok. Fany nejenom, že vám drze a nahlas odmítl zápůjčku splatit, navíc vám vynadal: Že už prý byl opilý, a vy ještě ne. Takže jste měl mít rozum a v riskantní sázce ho nepodporovat. A že beztak na vrácení peněz nemáte zákonný nárok.

Uff! František je každopádně s morálkou dost na štíru. Nicméně jeho tvrzení, že půjčené peníze dát zpět nemusí, je – bohužel pro vás – pravdivé. A to přesto, že jste vlastně o půjčce na sázku uzavřeli smlouvu. Navíc v přítomnosti dalších lidí, kteří to mohou dosvědčit. Dohoda byla ústní, ale platná. Nicméně, ani její písemná forma by vás nezachránila.

Hrozí vám rozpočtový deficit? Kromě výdajů se zaměřte i na příjmy!

Zodpovědné hospodaření s  penězi není jenom o tom, že budete kontrolovat výdaje, mít přehled o placení závazků a splácení dluhů, či že si pohlídáte pohyb a zabezpečení vašich osobních a finančních údajů. K tomu vám mimochodem mohou dobře posloužit výpis z registrů; Hlídám si, kolik mám; NetAgent; výpis z evidence exekucí a další služby tohoto portálu kolikmam.cz.

K zachování finanční stability je rovněž třeba uvážlivě řešit i příjmy. Ty byste se měli snažit zvyšovat. Abyste nemuseli počítat každou korunu. A nebyli nuceni se třeba zbytečně či nadmíru zadlužovat. Slyšeli jste v této souvislosti, co je často zásadním problémem chudých lidí? No, neumějí si říct o zasloužené peníze. S falešnou skromností tak dělají „charitu“. Nepatříte náhodou mezi ně?

Nebo jdete s trendem? Pak máte prsty v tom, že se průměrná hrubá mzda zvýšila ke konci roku 2017, za předchozí 3 léta, o zhruba 15 %. A poprvé v historii překonala hranici 30 000 Kč. Po odečtení inflace je pak reálný růst platů v Česku za tři roky přibližně 10%.
Průzkumy přitom ukazují, že polovina Čechů si stěžuje, že nemá férovou mzdu. Pouze třetina dokáže sebrat kuráž a o přidání zažádat. Pakliže by měli určit o kolik, většina by se přihlásila o 3 000–5 000 Kč.

Čísla platební karty: umí čarovat i odhalit nepravost

Naučím vás trik s platebními kartami, jímž můžete šokovat nezasvěcené. Vyberte osobu, kterou chcete oslnit. Samozřejmě vůbec nemáte tušení o tom, z jakých čísel se skládá většinou 16místný plastický kód její kreditky. Přesto se s ní můžete vsadit, že aniž se vám ta karta dostane do ruky, dokážete určit poslední cifru součtu všech číslic, které onen kód tvoří. Nejspíš vám vyhlédnutá „oběť“ nevěří a je si jista výhrou. Pak nadešla vaše chvíle. S tajuplným výrazem toho bezvěrce vyzvěte, aby s číslicemi kódu karty provedl následující operaci:

Nejprve ať vynásobí všechny v pořadí liché číslice dvojkou. Od všech násobků, které jsou vyšší než 9, nechť odečte číslo 9. (Tak například místo 14 bude mít 5, což mimochodem i součet čísel 1 a 4). No a nakonec ať všechny násobky (upravené i neupravené) lichých čísel sečte a připočte k nim sudé číslice onoho 16místného karetního kódu.

Výsledek? Chvíle napětí… Načež s tajuplným výrazem vědmy prohlásíte, že výsledkem je suma končící nulou (0). Jinými slovy: konečný součet je dělitelný 10. Ano, fakt, je to tak!! Údiv. Fanfáry. Aplaus. Potlesk. Vítězství je vaše. Sklízíte obdivné pohledy. Jste zkrátka rázem numerickým mágem.
Pokud součet náhodou nekončí 0, tak jsou jen a pouze 2 možnosti. Výpočet byl nepřesný. Nebo je karta falešná! Respektive, její číslo je neplatné! Prostě není v pořádku. On totiž ten 16místný číselný kód platební karty je zároveň i jejím ochranným prvkem, nejen identifikačním. Správnost kódu se pak dá ověřit výše popsanou kalkulací, která využívá tzv. Luhnův algoritmus. Numero karty tedy nemůže být zvoleno jen tak halabala.

Předdůchod – žijete z úspor a neplatíte zdravotko

Spolu s rentou a jednorázovou výplatou je předdůchod další možností, jak se po minimálně 5 letech střádání dá „zpeněžit“ doplňkové penzijní spoření. Podtrhávám, že se bavíme o klientových úsporách, které za přispění státní podpory a skrze zvolenou investiční strategii zhodnotila penzijní společnost. Respektive fondy, které si z její nabídky klient vybral. Takže výsledné zhodnocení penzijka je rovněž „investorskou vizitkou“ účastníka spoření (viz minulý blog). Zkrátka předdůchod není žádná státní penze. I když podle jeho názvu by ho tak mohl leckdo chápat. Označení předdůchod je neoficiální. V příslušném zákoně o doplňkovém spoření byste tento populární výraz hledali marně. Pojmenování se zřejmě zrodilo v lůně ministerstva financí někdy kolem roku 2013, kdy se tato finanční novinka klubala na světlo boží. Unikátnost předdůchodu spočívá zejména v tom, že ho lze začít čerpat už 5 let před řádným důchodovým věkem. Ovšem pro ženy zde platí stejná pravidla jako pro muže: Počet dětí se nebere v potaz. Jen ročník narození!

Doplňkové spoření jako první krok budoucího investora

Adrenalin v krvi stoupá, srdeční tep akceleruje, krůpěje potu na čele… Doplňkové penzijní spoření může být i docela vzrušující hrou. Vedle určité formy střádání peněz je to totiž také investiční nástroj. U zvolené penzijní společnosti si účastník vybere fondy (i jen jeden, nebo jejich kombinaci), do kterých nasměruje své vklady. Šanci na nejvyšší výnos, ale zároveň nejvyšší riziko případné ztráty, mají dynamické fondy. Investují totiž především do ne úplně vyzpytatelných akcií. Za rok 2017 si dle Asociace penzijních společností připisovaly tyto fondy nejčastěji mezi 5 až 9 %, výjimkou ale nebyla ani dvouciferná čísla. Minimální nebo dokonce žádný risk pak zaručují konzervativní fondy, jelikož nakupují dluhopisy se stabilním, zato ale nízkým zhodnocením. I to ale může být někdy záporné. „Mezi“ nimi jsou pak fondy vyvážené. Některé loni dosáhly až na 4% zisk. Tři vyjmenované typy účastnických fondů mohou mít u různých penzijních společností různé názvy. Klient penzijka tedy může sledovat, jaké zhodnocení jeho fondy za určitý čas vykazují. Pro zjištění reálného výnosu by ale neměl zapomenout odečíst inflaci. No a pak může jako správný vlk z Wall Streetu zažívat satisfakci vítěze či zklamání loosera. K tomu druhému by ale moc důvodů mít neměl.